Ahoj.
Dlouhodobe zastavam nazor, ze by clovek mel jist pouze tolik a takove maso, ktere je sam schopen "zpracovat" - vcetne zabiti dotycneho tvora.
Plno lidi vicemene vnima maso pouze jako "hmotu". Jakakoliv ucta je tatam.
Vhození humra do vroucí vody je naprosto nesrovnatelné se získáváním žraločích ploutví.
Je to paradox, většinou bývají polévky naopak dokonalým příkladem využití každého kousku zabitého tvora.
Problém žraločí polévky je ještě v tom, že hraje ne pouze labužnickou nebo konzumní, ale i "ozdobnou" funkci. Že je pozérským artiklem a tak i příliš masovým.
Navíc nejedná se o jediný pokrm, který by si člověk asi měl odpustit při pohledu jeho hodnotu, která mnohonásobně převyšuje nákupní cenu. Je víc jídel, která za sebou zanechávají černou stopu, mnohem dalekosáhlejší a závažnější, než drobné odlehčení peněženky. Mizí-li žraloci z vod, pak je dobré si tuto polévku odpustit. Člověk nikdy neví, co je s čím provázáno a tak by si kvůli vyhynulým žralokům člověk třeba nepochutnal ani na tom humrovi.
Kuchař i majitel podniku by v těchto ohledech měl bý osvícený, před zákazníkem.